80. LÉTA
Tato léta patří k nejúspěšnějším obdobím našeho oddílu jak po stránce sportovní tak společenské. Podařilo se získat několik medailí z juniorských mistrovství světa, dobudovat areál loděnice, pořádat olomoucké závody, rozšířit členskou základnu, dvakrát vyhrát Československý pohár „A“, uspořádat oddílový zahraniční zájezd do Gentu. Kategorie žactva a dorostu patří k nejlepším v republice a z mistrovských soutěží dováží pravidelně medaile.
KATEGORIE ŽACTVA
Roku 1981 došlo v kategorii žactva k radikální změně, kterou je namístě připomenout, protože se výrazně týkala rozvoje "žákovské základny". Veslařský svaz ÚV ČSTV rozhodl, že od tohoto roku bude žactvo závodit ve dvou kategoriích a sice "mladší" ve věku 11-12 let a "starší" ve věku 13-14 roků. Tím se posunula věková kategorie ve veslování směrem dolů, což bylo způsobeno dostatečnou výrobou dětských skifů z Technosportu Praha. Z tohoto důvodu vzniká v našem oddíle také tzv. veslařská přípravka pro 9 až10-ti letý veslařský potěr, u jehož zrodu stál člen našeho oddílu Ing. Mojmír Štěpánek, který později vypracoval i metodiku pro přípravku. Tato metodika byla potom používána celostátně ve veslařských oddílech.
V rámci zviditelnění a rozvoje žákovského veslování byly zařazeny závody skifů žáků i do programu Primátorek. Z podnětu komise mládeže ČÚV ČSTV se tak poprvé stalo v roce 1984 a podmínkou startu byl start právě na lodích výroby Technosport Praha. Při této premiéře nechyběla účast ani našeho klubu a hned znamenala velký úspěch. Na skifu mladších žáků zde vybojoval cenné vítězství tehdy dvanáctiletý Petr Vodešil. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že s náročnými podmínkami na rozvlněné hladině Vltavy měly děti potíže a ohrožena byla také jejich bezpečnost, neměly tyto závody dlouhého trvání. Během několika let došlo opět k jejich vyřazení ze startovního programu.
Při výčtu všech kvalitních výsledků nelze opomenout práci našich trenérů a cvičitelů v žákovské základně oddílu a také přípravek chlapců i děvčat, ze kterých postupně vyrůstali vynikající sportovci. U žactva pracují především Jiří Holčík, František Horský, Věra Doleželová, Hermína Oklešťková, Ludvík Ventruba, Dagmar Chorá a další. O přípravky se starají Ing. Mojmír Štěpánek, Pavel Sedláček, Radana Oklešťková a Daniela Pinkavová. Dorost zajišťují Zdeněk Vičík, Oldřich a Pavel Oklešťkovi, Jan Militký, Miroslav Vraštil, Tomáš Vodák.
SPORTOVNÍ VÝSLEDKY JUNIORŮ
Juniorské kategorie zaznamenaly úspěch hned v roce 1980 na MSJ v belgickém Hazewinkelu. Dvojka „bez“ Hlídek - Vařeka získala bronzové medaile a stejný kov si odvezly i juniorky Bartošová, Semerádová, Machyniáková, které zasedly do kombinované osmy. Zde se již projevila úspěšná činnost trenérského tandemu Anderle - Okleštěk. Na MSJ v Pančarevu v tehdejší BLR získává v roce 1981 Garajová, Hyžová, Suchá v kombinované osmě 3. místo a oddílová reprezentační čtyřka s kormidelnicí v sestavě Bartošová, Semerádová, Veselá, Machyniáková, kormidelnice Sedláčková je šestá. Také oddílový noncox juniorů Utíkal, bratři Blaťákové, Doležel je na témže MSJ pátý ve finále. Družba socialistických zemí se konala v Piešťanech a všechny výše uvedené juniorské posádky získaly shodně 2. místa a tím zisk stříbrných medailí.
Úspěšní byli v roce 1981 junioři i juniorky na Primátorkách. Čistě olomoucká posádka děvčat zvítězila v závodě osmiveslic žen, junioři si ve společenství se Zbrojovkou Brno připsali zisk Zlatého vesla.
Na Družbě chlapců v maďarském Szegedu v roce 1982 vítězí Utíkal, Herzán v kombinované čtyřce bez kormidelníka a kombinovaná reprezentační osma juniorů získává 4. místo s našimi juniory Trávníčkem, bratry Blaťákovými a kormidelníkem Škrachem. Výborný kombinovaný noncox se Zbrojovkou Brno potvrzuje svoji kvalitu i na MSJ v Piedeluccio (Itálie) ziskem bronzových medailí. Juniorky měly tentokráte Družbu v rumunském Snagowě a čtyřka s kormidelnicí v sestavě Hýžová, Krečmanová, Blaťáková, Suchá a kormidelnice Smatanová získává pěkné 4. místo.
Výkony našich "mladých" vrcholí v roce 1983 na Družbě v bulharském Pančarevu vítězstvím na dvojce s kormidelníkem v sestavě Herzán, John Z. s kormidelníkem Bednářem. Zde také získali 3. místo Skula, Lužný v reprezentační osmě juniorů. Svoji kvalitu potvrdila výše uvedená dvojka s kormidelníkem i na MSJ ve Vichy (Francie) ziskem bronzových medailí.
V roce 1984 na Družbě juniorů na Grünau v tehdejší NDR získala čtyřka bez kormidelníka Krejčí, Pazdera, Steidl, Menšík 5. místo. Byli to vlastně tehdy ještě dorostenci, kteří dostali příležitost startovat již za juniory.
V roce 1985 se nám podařilo opět po delší odmlce vyhrát Zlaté veslo juniorů v osmách na pražských Primátorkách. Vítězná posádka jela v sestavě Peřina, Mariančík, Holčapek, John M., Menšík, Steidl, Pazdera, Krejčí a kormidelník Lorenc. Čtyřka bez kormidelníka juniorů je opět nominována na závody Družba do Bydgoště v Polsku, kde získává 3. místo. Toto umístění se jí však nepodařilo zopakovat na MSJ v Brandenburgu v Německu, neboť skončili až na 11. místě. Juniorky se zúčastnily závodů Družba v Bulharsku, kde čtyřka s kormidelnicí získala 5. místo (Oklešťková, Gecová) a kombinovaná osma 9. místo (Pinkavová, Demlová M.)
Rok 1986 byl pozoruhodný jednou velkou událostí, která se připravovala na počátek srpna na nové umělé veslařské dráze v Račicích. ČSSR byla pověřena ze strany FISA uspořádat na této dráze Mistrovství světa juniorů a juniorek ve veslování pro rok 1986. A na tento velký veslařský svátek se připravovali také junioři z našeho oddílu. Prověrkou na šampionát byla celá řada mezinárodních startů na regatách po celé Evropě. Nakonec se do nominace dostala čtyřka s kormidelníkem a další veslaři a veslařky seděli v kombinovaných reprezentačních posádkách. Celkově bylo na toto MSJ nominováno z olomouckého oddílu 14 reprezentantů. A čekalo se, jak pokřtí reprezentanti ČSSR nový veslařský kanál. Dopadlo všechno výborně, především zásluhou olomouckých veslařů, neboť čtyřka s kormidelníkem, sestavená čistě z našich veslařů, zvítězila a získala titul opět po osmi letech. Byl to velmi vyrovnaný závod a naši hoši zvítězili o pouhých 15 setin sekundy před výbornými Italy. A na tomto místě je povinností si připomenout jména těch, kteří se o tento světový úspěch zasloužili: Radek Krejčí, Pavel Menšík, Josef Mariančík, Libor Pazdera, kormidelník Dušan Mádl a trenér Zdeněk Vičík.
I další umístění našich členů oddílu na tomto šampionátu nebyla bezvýznamná. Stříbrnou medaili vybojovala díky nepředstavitelnému závěru posádka čtyřky párové bez kormidelníka spolu s olomouckým Petrem Kováčem. Tento závod byl samotným prezidentem FISA Thomasem Kellerem prohlášen jako "mrtvý", spolu s naší posádkou dojela na setinu stejně i posádka východních Němců. Byly tedy předány dvě sady stříbrných medailí a bronzová příčka zůstala neobsazená. Co se týká dalších, již nemedailových výsledků, tak Vladimíra Zdražilová obsadila páté místo v reprezentační osmě juniorek, Jaroslav Steidl byl šestý také v osmě, sedmé místo obsadila 4+ juniorek, ve které nás zastupovaly Radana Oklešťková, Daniela Pinkavová a oddílový noncox juniorů obsadil deváté místo v sestavě Petr Prchal, Martin John, Martin Peřina a Martin Dostál. Rozhodně to byla velmi úspěšná bilance nejen pro náš oddíl, ale i pro celé československé veslování.
V roce 1987 navazujeme na kvalitní tradici v našem mládežnickém veslování. Mezi nejlepší výsledky tohoto roku patří beze sporu zisk stříbrných medailí na MSJ v Kolíně nad Rýnem v tehdejší NSR v kombinované čtyřce s kormidelníkem, ve které byli členové našeho oddílu Josef Mariančík a kormidelník Dušan Mádl. V reprezentační osmě seděli další členové našeho oddílu Libor Kučera, Josef Šuba a Tomáš Neruda. Na závodech Družba v Račicích získala posádka dvojky bez kormidelníka Petr Batěk a Marek Doležel stříbrné medaile a stejného umístění dosáhla kombinovaná osma, ve které seděli Libor Kučera a Josef Šuba. Čtvrté místo získala čistě olomoucká posádka noncoxu v sestavě Tomáš Neruda, Pavel Zbraněk, Vladimír Krečman a Martin Chládek. Velmi pěkné 5. místo tam obsadila naše osma dorostenců, která již startovala za juniory. Juniorka Blanka Kollarčíková rovněž reprezentovala na závodech Družba v Trakajích v tehdejším SSSR, kde obsadila s kombinovanou posádkou čtyřky párové 4. místo. K účasti na závodech Družba je nutné zdůraznit, že byla zajištěna závodníky juniorské i dorostenecké kategorie v celkovém počtu 17 reprezentantů. Tímto počtem se oddíl podílel největší mírou na reprezentaci, což je odrazem kvality účinnosti tréninkového procesu v našem oddíle.
V roce 1988 jsme získali dvě 5. místa na MSJ v italském Miláně a to ve čtyřce bez kormidelníka v oddílové sestavě Kučera, Šuba, Batěk, Doležel a ve dvojce bez kormidelníka rovněž v oddílové sestavě Lukáš a Tomáš Nerudové. Dále se naši mladí veslaři účastnili řady mezinárodních regat. V rámci slavných Primátorek vyhrává sestava Kučera, Šuba, T. a L. Nerudovi, Outlý, Svoboda, Buček, Hůvr a korm. Kníž opět Zlaté veslo hl. m. Prahy v osmách juniorů a rovněž jsme zvítězili v nově zařazeném závodě osem dorostenců o Cenu Vltavy. Dorostenci startovali ve složení Miesler, Popelka, Kalabza, Hlavica, Mikuláš, Truhlář, Koutný, Vodešil a korm. Havlíček. Olomoučtí veslaři předvedli na Primátorkách demonstraci síly ve veslování mládeže našeho oddílu.
Roku 1989 získali naši závodníci Chládek s Krečmanem páté místo ve dvojce „s“ na MSJ v maďarském Szegedu, 9. místo obsadila kombinovaná osma, ve které startovali naši veslaři Truhlář a Nykl.
U kategorie juniorů pracují velmi úspěšně trenéři Zdeněk Vičík, Jan Militký a Oldřich Okleštěk. Zdeněk Vičík byl v letech 1986 a 1987 na olomoucké radnici vyhlášen Trenérem roku.
SPORTOVNÍ VÝSLEDKY DOSPĚLÝCH
Éra let osmdesátých u dospělých veslařů započala olympijskými hrami v Moskvě, kterých se zúčastnili i naši závodníci. Ve dvojce „bez“ startoval Miroslav Vraštil společně s brněnským Miroslavem Knapkem a obsadili ve finále 5. místo. Pavel Konvička startoval společně s Janem Kabrhelem v kombinované posádce čtyřky bez kormidelníka a skončili na 9. místě.
V roce 1981 a 1982 získává noncox Zapletal, Vraštil, Konvička, Hlídek na MS 4. místo a zůstává tak těsně za medailovými pozicemi. V roce 1983 po absolvování mnoha startů na mezinárodních regatách v celé Evropě získává tato posádka ve stále stejné sestavě 5. místo na MS v Duisburgu (Německo).
Následoval rok 1984. Tento rok byl rokem olympijským, avšak ČSSR na olympiádu do Los Angeles v USA svoji výpravu nevyslala. Tak se náš reprezentační noncox připravoval na vrchol své sezony, který byl na Družbě v Moskvě. Zároveň to byla poslední sezona této reprezentační posádky, jejíž členové nás úspěšně reprezentovali více jak 10 roků! A tak 3. místo z Moskvy a zisk bronzových medailí představoval velmi pěkné rozloučení této čtyřky bez kormidelníka, která jezdila v sestavě Lubomír Zapletal ml., Miroslav Vraštil, Pavel Konvička a Petr Hlídek a po celou dobu ji trénoval zasloužilý trenér Lubomír Zapletal st. Mirek Vraštil a Pavel Konvička zkoušejí své štěstí na dvojce bez kormidelníka a nejmladší člen posádky Petr Hlídek v aktivní činnosti v Dukle Praha. Bohužel dvojka Vraštil – Konvička se kvůli onemocnění Pavla Konvičky přímo na MS nemohla důstojně rozloučit s veslařskou kariérou.
V roce 1989 získali naši odchovanci Pavel Menšík a Dušan Vičík 2. místo na 4+ na MS na Bledu.
SPOLEČENSKÉ UDÁLOSTI
Rok 1981 byl významný nejen po stránce sportovní, ale i společenské. V říjnu téhož roku se uskutečnily oslavy 40. výročí založení našeho veslařského oddílu v prostorách areálu lodních sportů. Při příležitosti tohoto výročí byli pozváni všichni bývalí i současní členové našeho oddílu, aby společně zavzpomínali na roky strávené u vody s veslem v ruce.
V srpnu roku 1983 zastihla náš oddíl smutná zpráva o úmrtí naší bývalé aktivní závodnice a zakladatelky ženského veslování v Olomouci Milady Kalinové. Závodně veslovala plných 10 roků a to v letech 1943-1953, strokovala naši úspěšnou ženskou osmu, která se zúčastnila v reprezentačních barvách ČSR i 1. festivalu Mládeže v rumunském Snagowě v roce 1953. Po ukončení své závodní činnosti pracovala obětavě i nadále v našem veslařském oddíle. Hned v únoru následujícího roku 1984 jsme se dozvěděli další smutnou zprávu, tentokráte o úmrtí člena slavné primátorské osmy a dlouholetého aktivního veslaře Františka Pikala. V jeho osobě ztratil oddíl nejen dobrého kamaráda, ale i velmi zkušeného a pracovitého člověka. V polovině sezony 1985 přišla další smutná zpráva. Zákeřná nemoc zdolala dalšího člena legendární primátorské osmy z roku 1950, zasloužilého trenéra Lubomíra Zapletala st., který takřka celý svůj život obětoval veslování. Byla to velká ztráta nejen pro náš oddíl, ale i pro české veslování. Trenér Zapletal byl vynikající veslařský odborník, dá se říci stratég ve svém oboru. Dokázal pozvednout olomoucký veslařský sport na světovou úroveň. Obětavě pracoval při výstavbě našeho sportovního areálu od prvního projektu. Byl profesionálním trenérem, který úspěšně vedl nejprve TSM, později SVS-M a přitom pomáhal i samotnému veslařskému oddílu s mládeží. Zemřel uprostřed své tvůrčí práce, měl hodně plánů, které chtěl ve svém sportu realizovat. Budeme na něj vždy vzpomínat s úctou.
Celá 80. léta byla pro oddíl velice úspěšná. V roce 1987 a 1988 jsme vyhráli celostátní bodování oddílů Československý pohár „A“, v roce 1989 jsme obsadili třetí místo.
V letech 1987 – 1989 jsme uskutečnili zájezd na Velkou mezinárodní veslařskou regatu do belgického Gentu na pozvání Královského veslařského klubu. Naši závodníci byli velmi úspěšní a získali nebývalý počet vítězství, což svědčí o kvalitě našeho oddílového veslování v rámci mezinárodní konkurence.
V roce 1988 uspořádal náš klub první závody na pískovně Náklo pod názvem Olomoucký kilometr mládeže.
Prakticky až po ukončení závodní sezóny přišel 17. listopad a s ním i "Sametová revoluce", která znamenala převrat v politickém systému našeho státu. Dochází ke změnám i v tělovýchovném hnutí, v jeho financování a k problematice ekonomického zajištění našeho krásného sportu. To je však již předmětem let devadesátých.
