ZALOŽENÍ ODDÍLU
Jak známo, byly v době tzv. Protektorátu rozpuštěny veškeré české společenské organizace (SOKOL, OREL, JUNÁK aj.), a proto se hledaly jiné cesty ke sdružování mladých lidí. Jedinou možností bylo založit ryze sportovní organizaci. Dnes již těžko zjistíme, v čí hlavě se před lety zrodil pozoruhodný nápad, že se dá v Olomouci veslovat. Byla to notná dávka fantazie, když si na té šňůře spojených kaluží tam pod plynárnou někdo dovedl představit ten dnešní provoz, někdy i třífázového tréninku. Stál tam sice nedaleko nedostavěný jez, který něco o budoucí slušné hladině řeky Moravy napovídal, ani ti zakládající fantastové ještě netušili, že to bude trvat celé čtvrtstoletí než první lodní příď prorazí čerstvě napuštěnou řeku nad jezem. To se vše odehrálo v roce 1941 a tento rok je považován za počátek organizovaného veslování v Olomouci. Jména zakládajícího kvarteta veslařského sportu, zatím jen v rámci kanoistického oddílu SK OLOMOUC ASO, však známa jsou. Byli to:
Je štěstím veslařského oddílu, že tato zakládající parta společně již s dalšími posilami z okruhu svých známých dokázala tenkrát uskutečnit to, co si vzala do hlavy - rozvíjet veslařský sport i v našem městě.
POČÁTKY ZÁVODNÍ ČINNOSTI
Účast na prvních veslařských závodech byla podmíněna zajištěním vybudování loděnice na novosadském břehu řeky Moravy. Podařilo se zajistit i dvě cvičné lodě a trénovat na nich za vedení bývalého kormidelníka Slováckého veslařského klubu Břeclav, Mirka Šamaje. Překvapivě se k neznámému sportu hlásí i pracovnice obchodního domu ASO a po nich další děvčata. Již v prvním roce založení byl kolektiv asi třicetičlenný, což bylo na tehdejší dobu nevídané. Byla to doba nacistické okupace, doba temna. Proto se tito mladí nadšenci rádi scházeli na svém klubu, aby na několik hodin zapomněli na hrůzy fašistického útlaku. První obětí této doby se stal zakládající člen "táta" Novák, který byl zatčený gestapem a místo návratu do naší loděnice skončil jeho život za několik měsíců na popravišti. Přes všechny tyto útrapy se život na veslařské loděnici nezastavil. Do oddílu přichází trenérská posila - MUC. František Maloň, člen mistrovské čtyřky ČVK Brno 1936 a účastník OH v Berlíně. Tento pokrokový trenér dovedl členy našeho oddílu poprvé na veslařské závody, které se konaly 22.6.1942 v tehdejším Baťově.
ÉRA PRVNÍ PRIMÁTORSKÉ OSMY
Veslařský kolektiv se i nadále rozrůstal. Do oddílu přišel další bývalý člen ČVK Brno Ing. Oldřich Staněk, který společně s MUDr. Františkem Maloněm dokázali nejen zavést tzv. "brněnskou veslařskou školu", ale i tu sportovní dřinu "osladili" založením orientačního závodu zvaného LIŠKA a také kulturním a společenským programem na závěrečné schůzi oddílu nazvané ŽABA. Díky schopnostem trenéra Maloně si mohli tehdejší členové oddílu poprvé v životě zaveslovat i na zapůjčené brněnské osmiveslici. To se psal rok 1943 a zážitky z tréninku na osmě se vryly do paměti všem tehdejším aktivním veslařům. Již tehdy se tradovalo, že osma je královnou všech veslařských disciplín a touha postavit kvalitní osmu zůstala v Olomouci dodnes. V květnu 1945, kdy se náš národ radoval z osvobození od nacistické okupace, padl při osvobozování našeho města další zakládající člen oddílu Miroslav Klos. Byla to další bolestná ztráta pro veslařský kolektiv. Závodní činnost oddílu však pokračuje i nadále. Jednotlivé závody byly absolvovány převážně na vypůjčených lodích, např. z bývalého SOKOLA Smíchov ještě v době války. Tak se k nám dostalo mnoho plavidel do té doby neznámých - skuly, skif, závodní čtyřka. To vše přispělo k dalšímu rozvoji veslování v Olomouci. Rovněž se objevují i první úspěchy na regatách. Vítězíme na tzv. Vondřichovských osmách a trenéru Šubertovi se podařilo sestavit i první ženskou osmu, která byla kvalitním soupeřem tehdejší nejlepší osmě z ČVK Brno. Vyvrcholením poválečného období bylo vítězství naší mužské osmy na slavných závodech PRIMÁTORSKÝCH OSEM v roce 1950. Loď pro tento závod nám zapůjčil náčelník oddílu ČVK Praha František Barták ve spolupráci se známým trenérem Vojtěchem Hvězdou. Tento úspěch olomouckých veslařů nikdo nečekal a pro tehdejší sportovní novináře to byla doslova "bomba".
Vítězná posádka jela v sestavě:
zleva: Stanislav Smysl, Lubomír Zapletal, Jaromír Zapletal, Jan Dvořák, Josef Havelka (kormidelník), Josef Nechvátal, Jiří Kalina (veslovod), Zdeněk Smékal, František Pikal.
Tito vítězové přebírali Primátorský štít se známým heslem "Silné mládeži, opoře vlasti!" z rukou tehdejšího primátora Dr. Václava Vacka. Byl to silný a nezapomenutelný zážitek pro všechny členy našeho oddílu. Tato parta lidí tvořila i základ další činnosti oddílu jak na poli závodním, tak i později na poli trenérském a funkcionářské práce. Filmový záznam finále závodu primátorských osem z roku 1950 je ke shléhnutí ve videogalerii ZDE.
